Podpora fanoušků
Zrovna při semifinálovém duelu Česka se Švédskem padl rekord v návštěvnosti světového šampionátu. Nejenže domácí fanoušci chodí na zápasy v hojných počtech, ale navrch vytváří atmosféru, ze které se soupeřům točí hlava. "Většina z nás takovou atmosféru nikdy v kariéře nezažila. Domácím to neskutečně pomáhá, my jsme to nezvládli," žasla ikona Tampy Bay Lightning Victor Hedman, když po zápase mluvil s médii.
Na atmosféru jako na jeden z rozhodujících faktorů poukazoval den před utkáním i bývalý skvělý obránce Kenny Jönsson. "Češi mají obrovskou výhodu domácího ledu a skvělých fanoušků, kteří je táhnou," řekl, přesto favorizoval rodné Švédsko.
A co na to domácí? Ti si hlasité podpory váží a nemůžou si ji vynachválit. "Když jsme prohrávali, lidi nás tlačili za vyrovnáním. Dávali nám sílu, abychom nic nevzdali, nevypustili žádný souboj. Je to sen každého kluka, užíváme si to v téhle skvělé atmosféře," nechal se po zápase slyšet například svérázný obránce Radko Gudas.
Tmelič Gudas
Právě "Řezník" Gudas, jak mu lidé přezdívají za oceánem, je na ledě za skutečného ranaře a drsňáka. Jeho styl hry ale není surový a bezcitný. Gudas je zkrátka tam, kde ho tým potřebuje a nebojí se chopit zodpovědnosti. Pravidelně zjednává pořádek v brankovišti svého spoluhráče z Anaheimu Lukáše Dostála a srovnává do latě sobě rovné. Své by o tom mohl vyprávět i Američan Brady Tkachuk.
Když je to potřeba, spoluhráči v něm mají oporou. Mohou se spolehnout na to, že je Gudas nenechá ve štychu. Není divu, že mu před sezonou Ducks i jako 33letému veteránovi nabídli kontrakt na tři roky za 12 milionů dolarů. Věděli, koho do svých řad získávají. "Chápe, o čem je vítězení. Nesmíří se s prohrou. Tento standard nasazení a morálky je to, co chcete, aby mladí hráči viděli každý den, když přijdou na trénink," zdůvodňoval tehdy volbu klubu generální manažer Pat Verbeek v rozhovoru pro The Athletic.
Přestože je Gudas za svůj styl hry mnohdy odkazován na trestnou lavici, je také klíčovým dílkem ve skvěle fungující družině Radima Rulíka. Sami fanoušci to mohou vidět po utkáních, kdy urostlý zadák stojí se širokým úsměvem čelem ke svým spoluhráčům a každého z nich ťuknutím rukavic, nebo dokonce objetím vyprovází z hrací plochy.
Probuzený Kubalík
Tři zápasy odehrál v úvodu šampionátu Dominik Kubalík bez jediného kanadského bodu a zdálo se, že při něm letos střelecká štěstěna nestojí. Při výhře 7:4 nad Dánskem se však i on dočkal a poprvé se v Praze prosadil. To stejné se mu pak povedlo z přesilové hry i proti Rakousku, navíc si připsal asistenci. V početní výhodě se trefil také proti Kanadě.
Stále ovšem zaostával za očekáváními. Naposledy totiž vloni stihl dát na mistrovství světa za osm zápasů osm branek a k tomu přidal čtyři body za přihrávky spoluhráčům. Proti Švédsku už se ale útočník Ottawy ukázal tak, jak si ho fanoušci pamatují. Nejprve reagoval na první inkasovanou branku a v čase 7:48 se postaral o vyrovnání, následně ve druhé třetině nahrál parťákovi z druhé formace Nečasovi, načež se sám podruhé prosadil. Tou dobou už český tým vedl 5:2.
"Kubalda je v zámoří nepochopený. Není to hráč do třetí nebo čtvrté lajny, potřebuje k sobě útočníky, kteří umí s pukem. Pak si to s nimi zvládne dát. Jsem za něj rád," vysvětloval po utkání Martin Nečas. Kubalík jeho komplimenty s úsměvem přijal, dodal však, že v semifinále jeho formaci vyšlo všechno, na čem se spolu její členové domluvili.
Klidný Dostál
Flegmatik? Možná. Jednoznačně ale ledově klidný profesionál, který se zařekl, že emoce a velká slova si zatím nechá pro sebe. Dostál je ve 23 letech jistotou v brance českého národního týmu a spoluhráči moc dobře vědí, že se na něj mohou spolehnout.
Gólman Anaheimu Ducks na šampionátu exceluje. Vychytal už dvě nuly, navíc má druhou nejvyšší úspěšnost zákroků – 92,86 procenta. Dosud (včetně semifinále) čelil na turnaji 182 střelám, za jeho záda jich prošlo jen 13. Z toho pět jich padlo, když hrál český tým v početní nevýhodě.
Nejsou to ale jen statistiky, co vyzdvihuje schopnosti nadaného gólmana, ale také prohlášení těch, kterým kryje záda a těch, kteří ho na obtížné situace připravují. "Asi trošku nervózní je, ale to byste se museli zeptat jeho. Jestli je nervózní, tak to nedává znát a dodává týmu takovou jistotu. Na to, kolik mu je let, tak to zvládá v klidu, Takový on zkrátka je," uvedl pro ČTK zlatý medailista z MS 2010 a trenér českých brankářů Ondřej Pavelec.
Lídr Nečas
Čtyři body v semifinálovém duelu. Výkon, který hokejový svět neviděl desítky let a zároveň počin, kterým se v sobotu proti Švédsku blýskl Nečas. A nešlo o žádnou náhodu. Útočník Caroliny dorazil do Prahy před zápasem s Velkou Británií a od té doby táhl ofenzivní hru Rulíkova výběru. Takřka pokaždé, kdy se mu pod hokejkou zjevil puk, z toho bylo ohrožení pro soupeřovu branku.
Pohotové střely z první, přesnost, rychlost a síla. Nečas má vše. A jeho forma nezůstala bez povšimnutí ani v USA. "David Pastrňák a Pavel Zacha udělali z Česka lepší tým, ale Martin Nečas je na tomto turnaji jiné zvíře," napsal o 25letém forvardovi novinář Steven Ellis.
Sám Nečas si turnaj naplno užívá. "Hraju nejlépe, když se hokejem bavím, a tady se bavím na 110 procent. Vždy jsem snil o tom, že si zahraju finále mistrovství světa před českými fanoušky," prohlásil po výhře v semifinále. V rozhodujícím utkání navíc sobě a spoluhráčům věří. "Ještě nejsme hotoví, zítra nás čeká nejdůležitější zápas. Jsme v euforii, ale ještě nejsme u konce," uzavřel.