Odstartoval dost zhurta, už po 18 vteřinách rozhodčí vyloučili Jakuba Krejčíka…
"Snažili jsme se jim nedat přesilovky, bohužel hned na začátku jsme byli potrestáni za vyhozený kotouč. Tam nás podržel gólman, protože měli velké šance. Druhou přesilovku sehráli výborně, jejich hráč pálil ze strany, další clonil gólmanovi a v momentu střely uhnul. Brankář nic neviděl, byla to rána do růžku, nemůžeme nikomu nic vyčítat."
Sami jste však také početní výhodu proměnili, což vás vzhledem k jejich dosavadní nízké úspěšnosti na turnaji muselo potěšit, že?
"To jsme byli strašně rádi. Díky tomu jsme se vrátili do zápasu. Bylo to vyrovnané, jenže pak jsme udělali chybu u mantinelu, v tom nasazení, rychlosti a atmosféře se to stává. Potrestali nás. Pak ještě přišla situace v naší útočné třetině, kdy zahráli z obrany takový lob, kluci ho chytali rukou, bohužel se úplně nedomluvil Honza Rutta s Ondřejem Beránkem, oni z toho ujeli a dali gól na 3:1."
Ani to však tým nezlomilo. O to je možná výsledek cennější, je to tak?
"Ukázali jsme charakter. V závěru jsme šli úplně nadoraz a faulovali nás. Proměnit dvě powerplay s takhle silným soupeřem není podle mě běžné. Mužstvo si toho nesmírně cení. Bohužel v přesilovce v prodloužení, kdy jsem si myslel, že bychom to mohli překlopit na svou stranu, se stal opak. Nezakončili jsme útok, nechali jsme tam puk a oni z brejku rozhodli. Odrazilo se to od brusle Davida Špačka, Davidu Pastrňákovi to sjelo z hokejky, Kanaďané se dostali ke kotouči a šanci proměnili. Věděli jsme, že jsou nesmírně silní z kontrů, na které čekají a snaží se o přečíslení. A dali nám z toho dvě branky… Určitě poučení do dalšího zápasu. Ovšem z hlediska kvality a úrovně jsme odehráli nejtěžší utkání na tomhle mistrovství."
Teď vás čeká ještě náročnější zkouška – čtvrtfinále s Američany…
"Směrem k němu to byla skvělá příprava. Co se týče přání ohledně soupeře, nechal jsem to osudu. Už jsme to neměli v rukách, když jsme Kanadu neporazili..."
Kanada – Česko 4:3p
Jak moc pomohla dvojice posil z Bostonu Pastrňák se Zachou?
"Je třeba se na to dívat tak, že odehráli sedmizápasovou sérii s Torontem, šestizápasovou s Floridou, přicestovali, s minimálním odpočinkem a minimálním tréninkem nastoupili do zápasu, není to pro ně jednoduché. Přelet a zátěž organismu opravdu sehrává určitou roli. Z mého pohledu sehráli oba dva dobré utkání a nechali tam jako ostatní všechno."
Cítíte, že se po jejich příjezdu v týmu ještě zvedlo sebevědomí?
"Už jsme ho měli. Bodovali jsme, neprohrávali jsme. A když, tak v nájezdech. Atmosféra už byla výborná a pokračuje to. Všichni věříme, že kluci, kteří nás doplnili, se začlení do týmu a pomůžou nám."
Zároveň jste pro ně musel najít místo v sestavě a po 11 dnech sehrávání přeházet všechny útoky. Jak jste byl spokojen s tím, jak si nové trojice sedly?
"Samozřejmě je to zásah do týmu, nicméně jsme s ním počítali. Co se týče prvního útoku, měli jsme dvě varianty. Rozhodli jsme se nakonec pro Romana Červenku, protože už spolu s Davidem něco odehráli. Není čas na souhru, musí to fungovat hned..."
Bylo na obou vidět, že jsou na sebe zvyklí z minulých let?
"Podle mě neodehráli špatné utkání. Ale to i ostatní řady, změny nebyly příliš znát. I tím, že jsme zachovali dvojice a dali k nim třetího. Formaci Davida Kämpfa jsme sestavili nově, ve čtvrté jsme do sehrané dvojky nasadili Davida Tomáška a hrál tam výborně."
A Martin Nečas? Bylo na něm znát, že už se po sobotním příletu adaptoval a jde herně nahoru?
"Myslím, že jo. První zápas se obětoval, sedl na první letadlo, letěl domů a hned hrál. A bylo to pro něj strašně těžké. Pro jeho organismus to sice bylo dobré, že hned hrál, pro něj osobně už tolik ne. Na zápas s Kanadou se už vyspal, byl daleko lepší. Myslím, že v dalším utkání, po dni volna, se nejen on, nýbrž i další kluci, posunou."
Jaký máte dojem z té cesty, kterou reprezentace ušla v základní skupině?
"Určité pocity mám, ale to musí jít stranou. Teď se turnaj láme, přichází čtvrtfinále. Je třeba se co nejlépe připravit po všech stránkách. Klíčové bude dělat minimum chyb, nastavení, dodržovat systém, věřit si… S tou podporou, kterou tady máme, si za tím jít od první minuty."
Budete na Američany trénovat nájezdy? V roce 2004 se na šampionátu v Praze právě tady a právě s nimi staly národnímu týmu osudnými…
"Dáme si je, jednoznačně. Máme už připravené hráče, kteří by je měli jet. Samozřejmě nevíme, kdo všechno na tréninku bude pozorovat, takže to nějak schováme, aby se to nepoznalo…"