V neděli předvedli Švýcaři přesilovkový kolotoč proti Rakušanům, jimž pět ze šesti gólů vstřelili právě v početní výhodě. Celkem jich takových na turnaji dali šest z pouhých devíti možností (úspěšnost 66,6 %). Třeba Kanada proměnila při stejném počtu přesilovek pouhé dvě (22,2 %) a Češi ze šesti žádnou, což je spolu s Poláky řadí na poslední místo na šampionátu.
Kouč Patrick Fischer praktikuje v početní výhodě moderní systém 1-3-1 se zesíleným tlakem do brankoviště. Jeho tým hrozí hlavně z dorážek, kdy samotná první střela nebo nahození není nebezpečné. Ovšem když brankář nezpacifikuje puk hned na první pokus, nebezpečí se enormně zvyšuje. Jako to předvedl při trefě na 3:3 proti Rakušanům Josi, který si dojel pro volný puk až do slotu.
Gólmani to mají proti Švýcarům těžké. Dobře stíní před brankou, a když je u puku jejich kapitán, i z nenápadného nahození může vzniknout velký problém. Josi sice posílá pokusy obvykle z větší dálky od modré, navíc s nevelkou šanci na přímý úspěch, s přispěním clonících hráčů však umí trefit brankáře tak, že se puk odrazí do výhodného prostoru. A dělá to naprosto záměrně.
Před brankou jsou Švýcaři ve velkém počtu a jsou důslední. Vždyť čtyři ze šesti jejich přesilovkových gólů padly právě po dorážce. Nejedná se tedy většinou o křižné pasy přes slot, nýbrž hlavně práci v předbrankovém prostoru po nahození. Norové ještě byli schopni v prvních dvou oslabeních nízkým postavením a ve větším počtu hráčů před gólmanem hodně pokusů z blízkosti zablokovat, potřetí už se jim to nepovedlo.
A Rakušanům už vůbec ne. Dopustili se řady individuálních chyb, což se stalo hlavně u třetího a pátého švýcarského gólu. Další trefu potom přidal Josi po čistě vyhraném buly a rychlém pasu přes osu hřiště. Tato situace se špatně brání, pokud centr nevyhraje vhazování.
Švýcaři nastupují v přesilovkových formacích následovně: Josi – Kurashev, Niederreiter, Hischier – Ambühl; Loeffel – Kukan, Thürkauf, Andrighetto – Jäger. První formace dostává logicky s přihlédnutím ke své kvalitě víc času. Její hlavní zbraň spočívá ve variabilitě. Každý hráč je schopný se prohodit s kýmkoliv, a tak není problém, když se protočí ať už záměrně, nebo vlivem aktuální situace. Přesto hrají Švýcaři celkem jednoduše. Dobré stínění, nahození a pak práce před brankou.
Navíc jak Ambühl, tak Hischier umějí najít spoluhráče zpoza ní. Další jejich výhodou může být fakt, že když jim nebude vycházet plán A, jsou schopni přesně a rychle kombinovat. Druhá formace zatím tolik času nedostala, zajímavostí je, že jsou v ní dva obránci – Loeffel a Kukan. Ti si jsou také schopni prohazovat pozice, nicméně spíš se drží svých míst a nerotují tolik jako první formace. Všechno se ještě může mírně změnit příchodem Kevina Fialy, který se po narození dcery připojil k týmu dnes, podle posledních zpráv však poprvé nastoupí až ve středu proti Británii.
Češi zatím na turnaji odehráli pět oslabení, ani jednou neinkasovali, v tom jsou naopak na šampionátu nejlepší ze všech. Jen dvakrát si navíc pomohli faulem proto, aby zastavili unikajícího soupeře. Naopak Švýcaři si svou šikovností došli pro pět ze šesti rakouských trestů.
V případném oslabení se národní tým bude muset zaměřit hlavně na čištění předbrankového prostoru a o to aby měl gólman co nejlepší výhled. Mezi tyčkami by se měl objevit Dostál, který je dostatečně kvalitní na to, aby si poradil se švýcarskými střelami z kruhů i nahozeními, pokud je uvidí. Přece jen je na jiné úrovni než brankáři Norska a Rakouska. Dalším klíčem bude nenechat se vylákat ze svých pozic. Nejdůležitější však pořád je jednoduchý cíl – dopustit se co nejméně oslabení…